Blog

Jaké jsou doby řízení řidičů kamionů v Německu?

Následující řádky jsou určeny nejen řidičům kamionu pracujících pro některou z německých spedičních firem, ale také pro zaměstnance přepravních společností z jiných zemí, kteří Německem projíždějí. Víte, jaké jsou nejvyšší povolené doby jízdy řidiče kamionu, jaká je nejkratší zákonná doba přestávky nebo jaká je pracovní doba řidiče kamionu v Německu a na co všechno si musíte dát pozor, když vjedete na území některé ze spolkových zemí?

Nejdelší přípustná doba jízdy, doba odpočinku a přerušení jízdy

Doba odpočinku řidiče kamionu v Německu

Dobou odpočinku je definován čas, po který řidič kamionu nevykonává svou náplň práce. Tento čas jev Německu přesně stanoven pro každý pracovní den i jako týdenní souhrnná doba. Dodržování doby odpočinku je striktně vyžadováno zákonem.
Denní doba odpočinku je stanovena na minimálně 11 hodin. Tuto dobu je možné rozdělit do dvou částí, přičemž jedna z nich musí trvat nejméně 3 hodiny. Denní dobu odpočinku je podle zákona možné upravovat, a to nejen zvýšením, ale i snížením. Je však nutné myslet na to, že snížení je možné maximálně třikrát týdně při minimální době odpočinku 9 hodin denně.
K denní době odpočinku se váže také zákonná týdenní doba odpočinku. Její souhrnná délka činí 45 hodin. Jak už její název napovídá, je třeba ji dodržovat, nicméně zákon povoluje také úpravu této doby odpočinku, a to následovně: Během prvního týdne dojde ke zkrácení týdenní doby odpočinku na 24 hodin. Zbylých 21 hodin je možné čerpat například třetí týden turnusu, a to i v kuse. Do těchto 21 hodin však nespadá minimálních 9 hodin zákonné denní doby odpočinku. V praxi to tedy znamená, že je možné v tomto případě čerpat až 30 hodin doby odpočinku v kuse. Při úpravě týdenní doby odpočinku je nutné mít na paměti, že zároveň musí být dodržena minimální denní dob a odpočinku.
Dobu odpočinku může řidič kamionu strávit ve voze, pokud je tento vůz vybaven spací kabinou. Do doby odpočinku se nepočítá čas strávený v jedoucím vozidle ani dobrovolná ochota pracovat.

Doba jízdy řidiče kamionu v Německu

Dobou jízdy je myšleno nejen vlastní řízení vozidla, ale i další činnosti spadající do náplně práce řidiče kamionu, jako je údržba vozidla nebo čas během nakládky a vykládky kamionu, doba strávená v koloně nebo při kontrole na hranicích. Patří sem také doba strávená čekáním před železničním přejezdem, na semaforech nebo křižovatkách.
Pokud řidič přeruší jízdu a opustí vozidlo na dobu delší než 15 minut z jiných důvodů, než jaké jsou uvedeny výše, nepočítá se tato doba do doby jízdy. (V zákoně je toto uvedeno od března roku 2016.)

Přerušení doby jízdy

Doba, po kterou řidič kamionu neřídí ani nevykonává žádnou činnost související s výkonem povolání, se nazývá dobou přerušení jízdy.
Do doby přerušení se ovšem počítá čas strávený na sedadle spolujezdce během výkonu povolání druhého řidiče, doba během vykládky a nakládky vozidla nebo čas strávený během přepravy vozidla například trajektem.
Přerušit jízdu je řidič kamionu povinen po nejméně 4,5 hodinách nepřerušeného řízení kamionu. Přerušit ji však může jíž dříve, a to na dobu nejméně 45 minut, přičemž těchto 45 minut může rozdělit do dvou časových úseků v délce trvání od 15 do 30 minut. Toto nařízení lze shrnout takto: Po každých 4,5 hodinách jízdy musí následovat 45 minut přerušení jízdy a naopak, po každých 45 minutách přerušení musí následovat 4,5 hodiny jízdy. Pracovní doba řidiče kamionu tedy nekončí přerušením jízdy, ale samotnou jízdou.

Zákonná délka doby jízdy a doby odpočinku

• Nejvyšší přípustná délka doby jízdy denně: 9 hodin
• Maximální délka denní doby jízdy možná nejvýše dvakrát týdně: 10 hodin
• Maximální možná délka jízdy týdně celkem: 56 hodin
• Maximální povolená délka jízdy v rámci 2týdenního turnusu: 90 hodin

Příklad pětidenního pracovního týdne řidiče kamionu

• Pravidelná pracovní doba: 9,6 hodin denně
• Pravidelná délka doby odpočinku: 11 hodin denně
• Zbylé 3,4 hodin denně: doba přerušení jízdy
• Pohotovostní doba: cca 2 hodiny denně / 10 hodin týdně / 43 hodin měsíčně

Všeobecné pokyny k délce jízdy, době odpočinku, přerušení jízdy a pracovní doby

Doba odpočinku

Nedodržení doby odpočinku je v Německu trestáno pokutou, pokud nedojde k přerušení doby odpočinku na pokyn policie, hasičů nebo záchranné služby.
Zákon pamatuje také na situaci, kdy řidič kamionu nenajde včas vhodné místo na parkování nebo si nevšimne, že již nastal čas přerušit jízdu. V zákoně se píše toto:
Z důvodu bezpečnosti osob i přepravovaného nákladu je nutné zaznamenat překročení nejvyšší povolené doby jízdy bezprostředně po odstavení vozidla.
Pro osoby samostatně výdělečně činné i pro zaměstnavatele platí v Německu od 1. listopadu 2012 zákon o pracovní době. Ten po ukončení platnosti jiných zvláštních právních předpisů v dubnu 2012 stanovuje pracovní dobu řidičů na 48 hodin týdně, maximálně však na 60 hodin týdně.

Řidič vozidla s kombinovanou přepravou po železnici nebo lodí

Pokud je pro přepravu z bodu A do bodu B použito kombinované přepravy po železnici nebo lodí, platí, že řidič takového vozidla může přerušit nejdéle dvakrát denně dobu odpočinku při současném dodržení následujících podmínek:
1. Přerušení doby jízdy nesmí trvat déle než jednu hodinu.
2. Musí být současně dodržena stanovená denní doba odpočinku.
3. Řidič musí mít zajištěno místo na spaní, například ve spací kabině kamionu.

Stručný přehled použití předpisu Evropské úmluvy o práci řidiče mezinárodní silniční přepravy (AETR)

Délka pracovní doby, doba přerušení jízdy a doba odpočinku platné pro AETR

Dodržování předepsané délky pracovní doby, doby přerušení jízdy i doby odpočinku platí pro všechny řidiče vozidel překračujících hmotnost 3,5 tuny.
Tento předpis platí pro všechny řidiče a zaměstnavatele v rámci Evropské unie.
Německo zavedlo několik dalších předpisů, které doplňují nejednoznačný výklad uvedeného předpisu. Uvádí se v nich například, že výše uvedené doby jsou platné již pro řidiče vozidel přesahujících 2,8 tuny hmotnosti, a dále pro vozidla určená pro přepravu více než 9 osob včetně, jakož i pro vozidla na linkové přepravě s délkou trasy až 50 km.

Regulace podle úmluvy AETR

Regulace podle úmluvy AETR říká, že nejdelší denní přípustná délka jízdy činí 9 hodin. Možné je zvýšení na 10 hodin, a to maximálně po dva dny v týdnu.
Součet doby jízdy za týden nesmí překročit 56 hodin. Pokud turnus řidiče trvá dva týdny v kuse, pak během těchto dvou týdnů nesmí doba jízda překročit 90 hodin.

Přestávka v jízdě v délce trvání 45 minut musí předcházet jízdě v délce trvání nejdéle 4,5 hodiny. Přestávku lze rozložit do dvou úseků od 15 do 30 minut.
Denní doba odpočinku trvá nejméně 11 hodin denně. Podle úmluvy AETR lze rozložit dobu odpočinku do dvou úseků, přičemž jeden z nich musí trvat nejméně 3 hodiny a druhá 9 hodin. V tomto případě pak součet doby odpočinku za den činí 12 hodin. Při dvoutýdenním turnusu lze dobu odpočinku zkrátit na 9 hodin denně, ovšem maximálně třikrát za turnus. Pokud řidič nebo zaměstnavatel přistoupí k takovým úpravám týdenních dob odpočinku, musí být vždy dodržována denní doba odpočinku.

Pro třítýdenní turnusy platí, že je možné v jednom týdnu zkrátit dobu odpočinku ze 45 hodin na 24 hodin. Chybějící týdenní dobu odpočinku musí řidič kamionu vyčerpat nejdéle v šesti následujících časových úsecích (pracovních dnech).
V novém formuláři „Výkaz práce v souladu s nařízením č. 561/2006“ vydaném Evropskou unií musí být zaznamenány všechny doby jízdy, doby odpočinku, přerušení jízdy a další činnosti řidiče kamionu. Tento formulář není závazný pro všechny země Evropské unie, jsou však povinny jej přijmout. Formulář musí být vyplněn strojově a opatřen originálem podpisu dispečera.

Porušení nařízení AETR

Za porušení nařízení AETR může být přepravci udělena pokuta od 5 000 do 15 000 €. Pokud policie při silniční kontrole zjistí nějaký drobný nedostatek, může na místě udělit pokutu od 5 do 35 €. Za drobný nedostatek je v tomto případě myšleno překročení povolené denní doby řízení nebo zkrácení doby odpočinku o maximálně 60 minut.

Oblast působnosti AETR

Nařízení AETR platí pro řidiče společností se sídlem v některé ze zemí Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, a to i tehdy, kdy tito řidiči vyjíždějí mimo území těchto států. Vozidla společností se sídlem mimo země EU nebo EHP, které vjíždějí na území států, které členy EU nebo EHP jsou, musí dodržovat úmluvu AETR také.
Mezi členské státy, které úmluvu AETR podepsaly, patří: Všechny země Evropské unie, Andorra, Ázerbajdžán, Albánie, Arménie, Bělorusko, Lichtenštejnsko, Kazachstán, Bosna a Hercegovina, Montenegro, Makedonie, Moldávie, Ruská federace, San Marino, Norsko, Srbsko, Švédsko, Turecko, Turkmenistán, Uzbekistán a Ukrajina.
Na území všech uvedených zemí platí povinnost vybavit vozidlo digitálním tachografem, podle kterého lze držet kontrolu nad dodržováním povinných přestávek v jízdě, doby odpočinku i délky jízdy.

Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-102/16 o týdenním odpočinku:
Podle rozsudku Evropského soudního dvora z prosince 2017 nesmí řidič kamionu strávit dobu odpočinek ve vozidle, které je jeho pracovním vozidlem. Naproti tomu zkrácená doba týdenního odpočinku může být za určitých podmínek trávena ve vozidle.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *